„Mayo, pr'isah'am, ze…“ Reid postavil sklenici na kuchynskou linku a vztycil varovne prst jej'im smerem.

„Pr'isah'as, ze co?“ utnula ho. „Ze budes mluvit pravdu? Tak mi ji proste povez!“

„Nemuzu ti r'ict pravdu!“ vykrikl. Pri tom rozhodil rukama. Jedna paze zavadila o sklenici s vodou a shodila ji z desky.

Reid nemel cas se nad t'im zam'yslet nebo hloubat. Jeho instinkty zareagovaly za nej a jedn'im plynul'ym pohybem se sehnul az ke kolenum a chytil sklenici ve vzduchu, nez se stacila roztr'istit o zem.

Okamzite toho zalitoval a zprudka se nadechl, kdyz ve sklenici jen splouchlo a vystr'ikla z n'i jedin'a kapka.

Maya z'irala s ocima dokor'an, ackoliv nevedel, jestli v dusledku jeho slov nebo toho, co pr'ave udelal. Tohle bylo poprv'e, co ho videla takhle se pohybovat – a vubec poprv'e, co nahlas priznal, ze to, co jim tvrdil, nebylo to, co se ve skutecnosti stalo. Nez'alezelo na tom, jestli o tom vedela, nebo jestli ho jen podezr'ivala, ze ner'ik'a pravdu. Uklouzlo mu to a ted uz to nemohl vz'it zpet.

„Jen reflex,“ rekl rychle.

Maya si pomalu zalozila ruce na prsou, jedno oboc'i pozdvizen'e a rty pevne semknut'e. Znal ten pohled; byl to vyc'itav'y pohled, kter'y zdedila pr'imo po sv'e matce. „Saru a tetu Lindu jsi mozn'a prevezl, ale j'a ti to nespolknu ani n'ahodou.“

Reid zavrel oci a povzdechl si. Jednou do nej zasekla h'acek a uz ho nepust'i, takze ztisil hlas a dal se do vysvetlov'an'i.

„Poslouchej, Mayo. Jsi velice inteligentn'i – definitivne dostatecne na to, aby sis mohla odvodit, co se stalo,“ rekl. „Nejdulezitejs'i vec, kterou mus'is pochopit, je, ze vedet o nekter'ych vecech muze b'yt nebezpecn'e. Jde o potenci'aln'i nebezpec'i, kter'e v'am hrozilo ten t'yden, co jsem byl pryc. A mohlo by v'am hrozit celou dobu, kdybyste vedely vsechno. Nemuzu ti r'ict, jestli m'as pravdu nebo se pletes. Nic nepotvrd'im, ani nepopru. Takze pro ted, rekneme… muzes verit vsem z'averum, ke kter'ym jsi dosla, jen pokud sl'ib'is, ze si je nech'as pro sebe.“

Maya pomalu prik'yvla. Zbezne zkontrolovala, jestli Sara nesesla dolu do preds'ine a neposlouch'a, a pak spustila: „Nejsi jenom profesor. S nek'ym pracujes, s nek'ym na vl'adn'i 'urovni – FBI, mozn'a CIA –“

„Proboha, Mayo, r'ikal jsem, at si to nech'as pro sebe!“ z'upel Reid.

„Ta z'alezitost s Olympi'adou a pak to f'orum v Davosu,“ nal'ehala d'al, „mel jsi s t'im neco spolecn'eho.“

„R'ikal jsem, ze nepotvrd'im, ani nepopru nic –“

„A ta teroristick'a organizace, o kter'e se por'ad mluv'i ve zpr'av'ach, Amun. Pomohl jsi je zastavit?“

Reid se odvr'atil a vyhl'edl z mal'eho okna ven na jejich zahradu. Ted uz bylo pozde. Nemusel nic potvrzovat ani vyvracet. Mel to vepsan'e v obliceji.

„Tohle nen'i hra, Mayo. Je to v'azn'a vec a kdyby spatn'i lid'e vedeli, ze o tom v'is –“

„Vedela o tom m'ama?“

Ze vsech tech ot'azek, na kter'e se mohla zeptat, byla tohle r'ana pod p'as. Na dlouhou chv'ili se odmlcel. Jeho nejstars'i dcera znovu prok'azala, jak je chytr'a, mozn'a az pr'ilis na 'ukor jej'iho vlastn'iho dobra.

„Nemysl'im si,“ rekl tise.

„A to, jak jsi dr'iv hodne cestoval,“ rekla Maya, „nebyl jsi na konferenc'ich a nepredn'asel jako hostuj'ic'i profesor, ze ne?“

„Ne, to ne.“

„Pak jsi s t'im na nejakou dobu prestal. Bylo to potom… co se stalo m'ame?“

„Ano. Ale pak me potrebovali zp'atky.“ To byla alespon c'astecn'a pravda a nec'itil se kvuli tomu jako lh'ar – a tak'e doufal, ze postac'i k uspokojen'i Mayiny zvedavosti.

Otocil se zpet k n'i. Z'irala na dl'azdenou podlahu, oboc'i stazen'e. Ocividne se chtela zeptat jeste na v'ic vec'i. Doufal, ze to neudel'a.

„Jeste jedna ot'azka.“ Jej'i hlas nebyl hlasitejs'i nez sepot. „M'a tohle vsechno co delat s… s m'aminou smrt'i?“

„Proboha. Ne, Mayo. Jiste ze ne.“ Rychle presel m'istnost a vzal ji do siln'eho objet'i. „Neprem'yslej o tom takhle. To, co se stalo m'ame, melo zdravotn'i duvod. Mohlo se to st'at komukoliv. Nemelo to… nemelo to s t'imhle vs'im nic spolecn'eho.“

„Mysl'im, ze jsem to tusila,“ rekla tise. „Jen jsem se proste musela zeptat…“

„To je v por'adku.“ Tohle byla posledn'i vec, na kterou chtel, aby myslela; ze smrt Kate byla nejak spojen'a s jeho tajemn'ym druh'ym zivotem.

Neco mu prol'etlo mysl'i – v'yjev. Vzpom'inka na minulost.

Povedom'a kuchyne. Jejich domov ve Virginii, nez se prestehovali do New Yorku. Predt'im, nez zemrela. Kate stoj'i pred tebou, presne tak kr'asn'a, jak si ji pamatujes – ale oboc'i m'a stazen'e, pohled tvrd'y. Zlob'i se. Rukama ukazuje na neco na stole…