Шрифт:
Elene z hrdla uniklo mal'e zap'isknut'i, kdyz se pokousela udusit v'ykrik, kter'y se j'i z nej dral. Prik'yvla, ale oci se j'i zalily slzami. Elias dopadl oblicejem na dl'azdenou podlahu.
Prohl'edl si ji od hlavy k pate. Byla drobn'a, ale jej'i saty byly voln'e a v pase elastick'e. „Vysvlec se,“ rekl j'i.
Elena otevrela 'usta hruzou.
Rais si odfrkl. Jej'imu zmaten'i vsak rozumel; konec koncu byl st'ale nah'y. „Nejsem tenhle typ monstra,“ ujistil ji. „Potrebuju oblecen'i. A nebudu to opakovat.“
Mladick'a zena si roztresene pret'ahla pres hlavu horn'i c'ast odevu a pak shodila na zem kalhoty. Pret'ahla je pres b'il'e nemocnicn'i boty, kter'ymi st'ala v kaluzi Eliasovy krve.
Rais je vzal a nesikovne si je jednou rukou obl'ekl; ve druh'e st'ale drzel Sig, kter'ym m'iril na Elenu. Nemocnicn'i odev byl vcelku pohodln'y a kalhoty trochu kr'atk'e, ale budou stacit. Zastrcil si zbran dozadu za p'as kalhot a druhou si vzal z postele.
Elena tam st'ala jen ve spodn'im pr'adle a rukama si obj'imala telo. Rais si toho vsiml, sebral svou nemocnicn'i kosili a podal j'i ji. „Zakryj se. Pak si lehni na postel.“ Kdyz udelala, co po n'i chtel, nasel u Lucova opasku svazek kl'icu a odemkl si druh'e klepeto pout. Pak prehodil retez kolem jednoho ze zelezn'ych z'abradl'i a spoutal Elene ruce.
Kl'icky polozil na nejzazs'i konec nocn'iho stolku mimo jej'i dosah. „Jakmile budu pryc, nekdo sem prijde a pomuze ti,“ rekl j'i. „Ale nejdr'iv m'am p'ar ot'azek. Potrebuju, abys ke mne byla naprosto upr'imn'a, protoze jestli nebudes, vr'at'im se sem a zabiju te. Rozum'is?“
Horlive prik'yvla, po tv'ar'ich se j'i kut'alely slzy.
„Kolik dals'ich sester je dnes na tomhle oddelen'i?“
„P-pros'im, neublizujte jim,“ zakoktala se.
„Eleno. Kolik dals'ich sester je dnes na tomhle oddelen'i?“ zopakoval.
„D-dve…,“ popot'ahla. „Thomas a Mia. Ale Tom m'a ted prest'avku. Bude dole.“
„Dobre.“ Karta se jm'enem, kterou mel pripnutou na h'abitu, mela zhruba velikost kreditn'i karty. Na n'i byla mal'a fotka Eleny a na druh'e strane po cel'e d'elce cern'y pruh. „Je tohle oddelen'i v noci zamcen'e? A tvoje karta, funguje jako kl'ic?“
Prik'yvla a znovu popot'ahla.
„Dobre.“ Zastrcil si druhou zbran za opasek nemocnicn'iho odevu a klekl si k Eliasovu telu. Pak mu sundal obe boty a nazul si je. Byly celkem tesn'e, ale k 'uteku mu postac'i. „Posledn'i ot'azka. V'is, c'im sem prijel Francis? Ten nocn'i hl'idac?“ Rukou pokynul k telu muze v b'il'e uniforme.
„Ne-nejsem si jist'a. Mysl'im… mysl'im, ze pickupem.“
Rais prosacoval Francisovy kapsy a z jedn'e vyt'ahl kl'ice. Bylo na nich tlac'itko pro d'alkov'e odemyk'an'i. To mu jen pomuze auto naj'it. „Dekuju za upr'imnost,“ rekl j'i. Pak utrhl pruh z okraje nemocnicn'i prikr'yvky a nacpal j'i ho do pusy.
Chodba byla pr'azdn'a a silne osvetlen'a. zat'imco se j'i Rais pl'izil, v jedn'e ruce pevne drzel Sig, ale nech'aval ho skryt'y za z'ady. Na konci chodba 'ustila v sirs'i prostor s pultem ve tvaru podkovy, kter'a slouzil pro zdravotn'i sestry. Za n'im na nej cekal v'ychod. Za poc'itacem sedela z'ady k nemu zena s kulat'ymi br'ylemi a tmav'ymi vlasy vycesan'ymi do drdolu.
„Otoc se, pros'im,“ rekl j'i.
Zena se polekane otocila a jej'i oci padly na jejich pacienta/vezne v nemocnicn'im odevu, s jednou rukou od krve a se zbran'i nam'irenou na ni. Ztratila dech a vypoulila oci.
„Ty mus'is b'yt Mia,“ rekl Rais. Zene bylo s nejvets'i pravdepodobnost'i ctyricet, byla korpulentn'i a pod dosiroka otevren'yma ocima mela tmav'e kruhy. „Ruce nad hlavu.“
Udelala, co j'i r'ikal.
„Co se stalo s Francisem?“ zeptala se tise.
„Francis je mrtv'y,“ rekl Rais apaticky. „Pokud se k nemu chces pridat, stac'i udelat neco un'ahlen'eho. Pokud chces z'it, pozorne poslouchej. Ted odejdu tamtemi dvermi. Jakmile se za mnou zavrou, pomalu napoc'it'as do triceti. Pak se vyd'as do m'eho pokoje. Elena zije, ale bude potrebovat tvou pomoc. Potom muzes udelat cokoliv, co v'as ucili delat v situaci, jako je tahle. Rozum'is?“
Sestra jednou pevne prik'yvla.
„Muzes mi d'at slovo, ze se budes presne r'idit m'ymi pokyny? Zeny obvykle nezab'ij'im, kdyz se tomu muzu vyhnout.“
Znovu prik'yvla, pomaleji.
„Dobre.“ Obesel ostruvek, mezit'im vyt'ahl karticku z obalu pripevnen'eho na prsou jeho tricka a projel s n'i skrz skener napravo od dver'i. Mal'a kontrolka preblikla z cerven'e na zelenou a z'amek cvaknul. Rais zatlacil do dver'i a otevrel je. Jeste jednou se ohl'edl na Miu, kter'a se ani nepohnula a jen sledovala, jak se za n'im zav'iraj'i dvere.
A pak se dal do behu.
Probehl chodbou a mezit'im si Sig opet zastrcil vzadu za p'asek. Po dvou sebehl schody do prvn'iho patra, rozrazil bocn'i dvere a vybehl ven do sv'ycarsk'e noci. Jako studen'a rann'i sprcha ho ovanul chladn'y vzduch a na chv'ili si dovolil zastavit, aby se mohl volne nadechnout.